Rubriky
Historie

14. století

Brušperk, založený v druhé polovině 13. století, se po svém vybudování stal správním centrem oblasti tzv. brušperského vikbildu, tvořeného Brušperkem, Staříčí, Paskovem, Fryčovicemi a Starou Vsí. V rámci tohoto vikbildu město spravovalo okolní vesnice, bylo sídlem soudu, vykonávalo popravy atd… Brušperk jako takový se tak ve své době mohl svým významem rovnat ostatním centrům v oblasti, jako byly Ostrava, nebo Místek. Během 13. století se z většiny zalesněná, skoro neobydlená divočina našeho regionu proměnila v obydlené, postupně kultivované území. Vývoj pak dále pokračoval ve 14. a 15. století, kdy se nám Brušperk připomíná hned několikrát. O tom, co se ale v Brušperku v tomto období konkrétně dělo moc informací nemáme.

První zajímavou věcí 14. století je listina biskupa Jana VI. z roku 1305, ve které se objevuje vůbec první písemná zmínka o existenci kostela Sv. Jiří, jehož patron se později stal symbolem našeho města (viz znak města). Kostel byl v Brušperku zcela jistě již dříve, avšak až na základě této listiny jej můžeme poprvé spolehlivě doložit. Jak je zmíněno výše, Brušperk ve 14. století postupně dále rozvíjel, jeho obyvateli byli, jak bylo pro tuto dobu typické, pravděpodobně jak Češi, tak Němci (obvykle zámožnější část obyvatel). Většímu rozvoji ale bránilo tzv. odúmrtní právo (to ve své podstatě znamenalo, že po smrti otce mohl zdědit jeho majetek pouze mužský dědic. Když tedy muž neměl syna, propadl všechen jeho majetek pánovi města – biskupovi.). Toto právo obyvatele města velmi svazovalo a zároveň omezovalo příchod nových. Tento fakt si uvědomoval i tehdejší biskup Mikuláš z Riesenburka, kterému záleželo na rozkvětu svých měst. Proto roku 1389 vydal pro Brušperk listinu, ve které se odúmrtního práva vzdal. Zároveň také touto listinou město vyzval k výstavbě hradeb.

Listina o odúmrti sice k výstavbě hradeb vybízela, otázkou ale je, jestli Brušperk nějaké nakonec vůbec postavil. Zdi, které mnoho z nás v Brušperku považuje za hradby, totiž hradbami nejsou.

Staré jádro města se dělilo na náměstí, Horní ulici (ul. Zádvoří, Kostelní) a Dolní ulici (ul. Dr. Martínka). Tento prostor mohl být, asi již od založení města, obehnán věným plotem s příkopem (viz obrázek pomocí mapy.cz), jak bylo u měst typické. Hlavní vstupy do města byly na dnešní ulici K Náměstí a Klepary. Ke konci 14.století, v době tzv. markraběcích válek a nepokojů na Moravě, toto řešení již asi nevyhovovalo obranným potřebám. Proto biskup Mikuláš roku 1389 doporučil výstavbu hradeb, které měly Brušperk lépe chránit. Velkou smůlou je, že do dnešní doby z hradeb a příkopů (kromě tvaru ulic kolem starého jádra) nezůstaly žádné přímé a nám známé pozůstatky. Proč se tedy dodnes nedochovaly?

Zaprvé, hradby totiž vůbec nemusely být kamenné. Roku 1918 byly náhodou, v místech kde se hradby mohly nacházet (na křížení ulic 10 dvoří a k Náměstí u domu čp. 23), nalezeny pozůstatky jakési mohutné dřevěné zdi, která mohla být součástí ochranné palisády.

Zadruhé, roku 1643, za třicetileté války, byl Brušperk obsazen Švédy, kteří podle názorů historiků mohli staré (asi dřevěné) hradby strhnout. Pak jak šel čas se na hradby přirozeně postupně zapomnělo, i když i nadále částečně zůstaly v povědomí Brušperáků. Proto nám, kromě zmíněného tvaru ulic, zůstal například i název ulice Valy, kterou hradba jistě procházela.