Rubriky
Historie

19. století

V 18. století si Brušperk prošel zásadním vývojem. Naplno byly zaceleny rány z období Třicetileté války a zbytku krizového 17. století. Město ztrojnásobilo počet svých obyvatel a došlo rovněž k velkému rozvoji soukenictví, které se stalo naprosto dominantním řemeslem. Slibný hospodářský vývoj měl pokračovat i nadále.

Roku 1792 potvrdil císař František Brušperku jeho městská práva. Pro evropské dějiny se jednalo o velmi důležitý rok. Od roku 1789 probíhá ve Francii tzv. Velká francouzská revoluce, která po panovnických dvorech celého kontinentu začne vyvolávat obavy ze šíření jejích revolučních myšlenek. Právě roku 1792 vyhlásí francouzský král Ludvík XVI., pod nátlakem Zákonodárného národního shromáždění (parlament), válku Rakousku a Prusku, čímž započne dlouhá éra tzv. Revolučních a posléze Napoleonských válek, které postupně zasáhnou celý kontinent, vč. naší země.

V souvislosti se zmíněnými válkami opět vzroste poptávka po suknu, což se příznivě projevilo v dalších hospodářském vývoji Brušperka. Roku 1802 ve městě vypukl rozsáhlý požár, který poničil odhadem 8% všech domů, vč. radnice. Stojí za zmínku, že do této doby byla stále naprostá většina ve městě dřevěná, nejviditelnějším následkem požáru tak byla postupná přestavba starých domů na zděné. Roku 1805 řádily v regionu epidemie, které pravděpodobně souvisely s průchodem ruského vojska proti postupujícím Francouzům. Cena potravin v souvislosti s válečnými útrapami a celkovým statkem vzrostla.

Roku 1809 vpadli Francouzi opět na Moravu, na kterou se předtím stáhlo rakouské vojsko, a vyvolali svým pobytem další epidemie, které zasáhly i naše město. Přes tyto útrapy se však Brušperk hospodářsky dál rozvíjel, o čemž svědčí i nárůst počtu soukeníků, mezi kterými v tomto období postupně získává dominantní pozici jistý Ludvík Vavroš. V létě 1816 zasáhla město po rozvodnění Koťbachu velká povodeň, která byla v roce 1826 a 1827 následována po rozvodnění Ondřejnice i dalšími povodněmi. V letech 1823 a 1824 byl vybudován první vodovod a kašna na náměstí. Brušperk byl v těchto prvních desetiletích 19. století na vrcholu svého významu, kdy svou soukenickou výrobou překonával například i Valašské Meziříčí či Příbor.

Ve 30. a 40. letech ale nastal zásadní obrat. Nastává éra průmyslové revoluce, která zasáhne celý náš region. Olomoucký arcibiskup Rudolf Jan Habsburský zakládá roku 1829 ve Vítkovicích první hutní podnik. V dalších desetiletích pak dochází na celém Ostravsku k prudkému rozvoji hutního a uhelného průmyslu, který celý region silně ovlivní, a to ve všech směrech. Průmysl se v okolí našeho města kromě Ostravy rozvíjí i v Příboru, Místku či Novém Jičíně. Celá 30. léta znamenala pro naše město postupný ústup ze slávy. Byla sice založena další osada pojmenována Borošín, ale Brušperk prodělal hned dvě epidemie cholery, které si vyžádaly spousty životů, a v konkurenci nastupující strojové výroby se počet soukeníků ve městě za pouhých 18 let od roku 1816, kdy město zažívalo vrchol, snížil o více než polovinu. V této době zřídil roku 1830 Ludvík Vavroš v budově dnešního MěÚ továrnu na zpracování vlny. I přes vývoz do mnoha zemí však tato továrna roku 1835 zkrachovala a jen podtrhla úpadek soukenictví, který se ještě umocnil ve 40. letech, kdy se začala projevovat i dlouhodobá stagnace počtu obyvatel, který se pohyboval okolo 2800. Vavroš roku 1840 prodal budovu své továrny městu, které zde ještě tentýž rok zřídilo novou radnici (na stejném místě je dodnes) a školu.

Období 40. let bylo pro město ve znamení nepřízně počasí, malé úrody a velkého nedostatku potravin, který vyvrcholil v letech 1847 a 1848. Na město udeřil hlad, lidé podle všeho byli nuceni jíst trávu a kořínky, naplno také udeřily nemoci jako tyfus a cholera, které zahubily asi 11,5% všech obyvatel města.

Vývoj do roku 1888

V první polovině 19. století ležel Brušperk mimo významné silnice a měl tak jako provinční město jen omezený kontakt s významnými centry politiky a společenského života, který se ve městě samotném příliš ani neuplatňoval. Roku 1848 došlo v naší zemi vlivem revolucí k velkým změnám. V souvislosti s ústavou, přislíbenou císařem Ferdinandem V., byly v Brušperku vytvořeny dvě setniny tzv. národní gardy (místní milice). V létě se pak poprvé konaly volby do zemského a říšského sněmu a celkově došlo k uvolnění do té doby přísných poměrů. V Uhrách mezitím propuklo ozbrojené povstání a začala válka za nezávislost na Rakousku. V prosinci 1848 se měli uherští revolucionáři dostat až k Frýdlantu nad Ostravicí, kam byly okamžitě vyslány všechny gardy Hukvaldského panství. Jestli však nakonec skutečně došlo k boji nevíme.

V rámci reforem došlo roku 1850 ke zrušení pradávné patrimoniální správy (zrušena panství) a Brušperk se tak stal součástí nově vzniklého soudního okresu Místek. O několik let později, roku 1859, definitivně zaniká soukenický cech, čímž se uzavírá historie tohoto kdysi významného řemesla v našem městě, které již stejně bylo jen stínem dávné slávy. Uplatňovat se však začala jiná řemesla, jako je například obuvnictví, krejčovství a později punčochářství, významnější průmyslový podnik ale navzdory snahám ve městě nevznikl (například pivovar zanikl již v 70. letech). Roku 1857 se v Brušperku narodil rakouský astronom Samuel Oppenheim.

Období 60. let bylo, v souladu s tehdejší politickou situací v naší zemi, ve znamení významného nárůstu společenského a politického života. Bachovský absolutismus padl a po roce 1860 a 1867 docházelo k postupné liberalizaci společnosti. Začaly vznikat spolky. Nejstarším kulturně vzdělávacím spolkem v Brušperku byl Čtenářský spolek Bruno (Sokol například vznikl až v roce 1891). Roku 1869 vznikl první peněžní ústav tzv. Občanská záložna. Brušperk se také neúspěšně pokoušel vymanit ze soudní podřízenosti Místku a chtěl se stát sídlem samostatného okresního soudu (město to následně opět zkoušelo v 80. letech). Za zmínku stojí, že ještě v této době byla v Brušperku asi 1/3 domů ze dřeva.

V 70. letech vývoj pokračoval vytvořením prvního pravidelného dálkového poštovního spojení (Brušperk – nádraží ve Studénce). Pro kulturní účely města byl vybudován Národní dům. V této době se také objevovaly snahy o zavedení němčiny v brušperské škole (až do 1. světové války se ale naplno neprosadila). Objevily se dokonce i snahy o zřízení vlastního gymnázia, což se nakonec nepodařilo. Úspěšně však byla vybudována obecní knihovna a roku 1879 založen hasičský sbor.

V 80. letech se Brušperk neúspěšně ucházel o vybudování továrny na tabákové výrobky (jedna stála od roku 1874 v Novém Jičíně). Přímo roku 1880 byl Brušperk zasažen silnou povodní. Na konci 19. století město řešilo stávající spojení s okolními městy a obcemi. V 80. letech došlo například k vybudování nové silnice, která odklonila provoz z brušperského náměstí, v 90. letech bylo zavedeno telefonické spojení a začalo se usilovat o vybudování železnice. Roku 1896 byla zřízena lékárna. Důležité je zmínit rok 1887 a narození slavného rodáka Vojtěcha Martínka, spisovatele, učitele a publicisty.