Rubriky
Historie

Založení Brušperka

Biskup Bruno ze Schauenburku

První doslovná zmínka o našem městě se objevuje v tzv. lokační listině olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku, datované 6. prosince 1269. Tato listina v sobě obsahovala biskupské pověření k založení nového města s dnešním názvem Brušperk (v listině jako Brunsperch = Brunův vrch), které měli provést fojtové z Fryčovic a Staříče, Jindřich a Berthold. Vývoj názvu města byl za svou historii pestrý, avšak již v době svého založení byl odvozen přímo od jména zmiňovaného biskupa Bruna (např. Braunsberg, česky Brušperk), což jeho osobu s městem nedílně spojuje až do dneška. Kdo ale vlastně biskup Bruno byl?

Zakladatel našeho města, olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku (na obrázku), nebyl žádnou obyčejnou postavou dějin, právě naopak, byl to velmi významný člověk, který díky svým schopnostem, stykům a postavení aktivně ovlivňoval soudobé dění v českých zemích druhé poloviny 13. století.

Bruno pocházel se starého hraběcího rodu Schauenburg, vládnoucího v severoněmeckém Holštýnsku, jehož původ sahá až do počátku 12. století. Roku 1205 se zde narodil jako třetí syn hraběte Adolfa III. a jeho ženy Adelheid z Querfurtu. Jak bylo v té době u šlechtických rodů obvyklé, jako mladší syn svého otce zasvětil velmi ambiciózní Bruno svůj život církevní kariéře, v rámci které pak zastával řadu významných úřadů. Postupně se stal proboštem v Lübecku, Hamburku a nakonec roku 1238 v Magdeburku, kde však nakonec jeho zvolení skončilo velmi kontroverzně. Šlo o to, že Brunův protikandidát na funkci probošta byl v době hlasování zabit a podezření z této vraždy tak logicky padlo na Schauenburgy a Bruna, jako jeho oponenta. Bruno byl následně v Magdeburgu obviněn a exkomunikován z církve, což jej donutilo k opuštění německých zemí a uchýlení se za papežem do Říma, kde chtěl dosáhnout odpuštění a zrušení své exkomunikace. Podařilo se, a tak jej zde nakonec roku 1245 papež Inocenc IV. jmenoval olomouckým biskupem, čímž se již Bruno konečně dostává do našich zemí.

Přes počáteční neshody s králem Václavem I. se jako biskup po čase stal předním rádcem, diplomatem a politikem jeho syna krále Přemysla Otakara II, což z něj činilo jednu z nejdůležitějších postav našich zemí, která svými činy dopomohla králi k jeho velikosti a významu.

Kromě politiky se ovšem Bruno také výrazně zapsal do dějin Moravy samotné, a to jako iniciátor rozsáhlé kolonizace našeho do té doby ne moc osídleného pohraničního regionu, kterému vdechl život (kromě Brušperka založil mj. i Ostravu a Místek). Dále rovněž posílil postavení olomouckého biskupství, v rámci kterého začal razit vlastní mince.

Bruno ze Schauenburku nakonec, ve velmi požehnaném věku, umírá roku 1281, kdy končí dlouhá a úspěšná kariéra tohoto biskupa, který se ještě v závěrečné fází svého života, v rozjitřené době bezvládí a nepokojů po smrti krále Přemysla Otakara II. roku 1278, stal jedním ze správců celé Moravy. Místem Brunovy smrti a posledního odpočinku se stalo jeho sídelní město Kroměříž, kterou rovněž sám založil.

Založení Brušperka

Zakládání měst ve středověku

Území dnešní České republiky vypadalo ve středověku úplně jinak, než je tomu dnes. Kolem roku 1100 nebylo mnoho oblastí země skoro vůbec obydleno a velkou část území navíc v té době pokrývaly pouze husté lesy. Masivní osídlování dosud neobydlených území začalo probíhat až od 12. do 14. století během tzv. velké kolonizace, během které mj. vznikla většina dnešních obcí a měst. Co k této kolonizaci ale vedlo?

Hlavní příčinou byl velký hospodářský a společenský pokrok, který probíhal právě ve zmiňovaném období 12. – 14.století. Lidé začali hledat nová místa, kde by mohli žít, pracovat a prosperovat. Centrem veškerého dění a života se stalo město, což byla přesně vymezená lokalita s určitými privilegii (například: mít hradby, pořádat trhy, soudit, Obrázek 3 – obrázek znázorňující kolonizace českých zemí 6 popravovat, vařit pivo atd…). Důležitým projevem kolonizace a zakládání měst byl rovněž vznik zcela nové vrstvy obyvatel – tzv. měšťanstva, jejíž příslušníci byli úzce vázáni na konkrétní města, ve kterých žili. Středověké město jako takové se dělilo na několik typů: královské (v majetku krále), věnné (v majetku královny), horní (hornické město) a poddanské (v majetku vrchnosti). Města vznikala třemi způsoby. Jedním bylo přirozené navázání na starší zástavbu, třeba ve formě osady, hradiště či hradu.

Druhým způsobem bylo postupné osídlování důležitých oblastí, jako byly třeba křižovatky cest. Třetím a nejčastějším způsobem však bylo zakládání na tzv. zeleném drnu. V tomto případě města vznikala převážně na dosud neobydlených místech pokrytých lesy či loukami. Takovéto město mělo svou zakládací nebo lokační listinu a tzv. lokátora, což byla panovníkem, nebo vrchností pověřená osoba, která měla za úkol najít vhodnou lokalitu pro nové město. Tam měl vytyčit jeho hranice, město rozparcelovat a následně zde přivést obyvatele. Z lokátora se poté obvykle stal rychtář nebo fojt, což byly funkce podobné dnešnímu starostovi.

Brušperk

moravský klín - mapa

Brušperk Lokalita, ve které leží naše město, se nachází ve strategické oblasti mezi dvěma hraničními řekami Odrou a Ostravicí, které tvoří jakýsi moravský klín, vražený do území Slezska (obrázek vpravo). Ještě kolem roku 1200 zde byly pouze husté lesy a jen velmi řídké osídlení. Až v první čtvrtině 13.století se na brušpersku objevil německý hrabě Arnold z Hückeswagen, který zde začal s první kolonizací a byl také dříve spojován se založením hradu Hukvaldy. Arnoldův syn Frank roku 1256 prodává všechen svůj majetek Brunovi ze Schauenburku, který mezitím získává celou oblast moravského klínu, kterou začne ve velkém osídlovat.

Na brušpersku se objevují nová sídla: Brunneswerde (Stará Ves), Fryčovice, Paskov a Staříč. Pro tyto vesnice bylo potřeba vybudovat nějaké centrum s výsadním postavením, kterým se měl stát právě náš Brušperk. Bruno proto mezi roky 1267–1270 pověřil postavením tohoto města dva rychtáře Bertholda ze Staříče a Jindřicha z Fryčovic, kteří vybrali neobydlený, zalesněný svah nad řekou Ondřejnicí, umístěný zhruba uprostřed mezi výše zmíněnými vesnicemi. Před postavením prvních domů byli budoucí obyvatelé pravděpodobně ubytování ve Staříči a Fryčovicích, odkud se vydali na území budoucího města postavit svá první provizorní obydlí. Až poté spolu s rychtou (fungovala jako radnice) a kostelem začaly na půdorysu dnešního náměstí růst dřevěné měšťanské domy s kamenným základem (kolem města pak i ochranná palisáda). Nové město bylo také pro prvních 12 let osvobozeno od daňových povinností.

O zahájení stavby města dodnes vypovídá lokační listina z 6. ledna 1269, od jejíž datace se odvozují jednotlivé roky existence Brušperka (včetně letošního výročí 750 let). Podle současných znalostí však již víme, že se nejedná o původní zakládací listinu, ale o její středověké falzum, vzniklé patrně 20 až 30 let po založení města na popud rychtáře Obrázek 5 – příklad malého středověkého města z přelomu 14. a 15. století 8 Bertholda, mající snad za úkol věrně nahradit původní zničenou, nebo ztracenou listinu. Reálné roky založení Brušperka se tak na základě dalších informací kladou do výše zmíněného období let 1267-1270.